|
|
Geopolitics of faith: Russian Orthodox Church in Western Balkans
Maraš, Darija ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Studie se snaží prozkoumat vliv ruské pravoslavné církve na region západního Balkánu v letech 2005-2014 s využitím teorie měkké moci, jejímž průkopníkem je Joseph Nye. Existující kulturní vazby mezi většinově pravoslavnými zeměmi v regionu a ruskou pravoslavnou církví vytvořily prostředí, které je náchylné ke kulturnímu vlivu pocházejícímu od církve. S využitím popisu mechanismu veřejné diplomacie Josepha Nye (který stojí za aplikací měkké síly) tato práce analyzuje aktivity ruské pravoslavné církve v regionu a zjišťuje, že největší prioritou v rámci veřejné diplomacie církve se ukázalo být Srbsko, následované v tomto pořadí Černou Horou, Severní Makedonií a Republikou Srbskou. Jak předpokládá teorie měkké moci, její aplikace musí přinést určité změny, které jsou vyvolány silou přitažlivosti. Není překvapením, že Srbsko přijalo řadu zákonů, které odpovídají podnětům přicházejícím od církve, ve zbývajících třech zemích se to podařilo méně, ale s viditelnými výsledky spojenými s veřejnou diplomacií církve. Práce upevňuje představu, že ruská pravoslavná církev má měřitelný vliv na určité politické výsledky v zemích západního Balkánu.
|
|
|
Doba vlády byzantského císaře Justiniána I., 527-565
Žaludová, Jaroslava ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Doba vlády byzantského císaře Justiniána I., (527 - 565)" pojednává o životě a vládě byzantského císaře Justiniána I. Cílem práce je zachytit Justiniánovu snahu o symfonii mezi státem a církví. První kapitola nás uvede do doby, která Justiniánově vládě předcházela a seznámí nás s politickými a dynastickými dějinami. Od druhé kapitoly se práce zabývá svým hlavním tématem, císařem Justiniánem, jeho životem a vládou a jeho zahraniční, vnitřní a náboženskou politikou. Závěrečná část práce se věnuje zhodnocení císařovi osobnosti.
|
|
| |
|
|
Bolševická vláda a pravoslaví. Postavení církve v bolševickém Rusku od říjnové revoluce (1917-1929)
Tajčová, Tereza ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza vztahu bolševického režimu a pravoslavné církve v desetiletí po bolševické revoluci v roce 1917. První část práce pojedná o názorech Karla Marxe a Vladimíra I. Lenina na náboženství obecně. Druhá část se zaměří na uplatnění těchto názorů v Rusku, a to v době od převzetí moci bolševiky až do konce 20. let. Bude analyzovat politiku bolševické vlády a její boj proti církvi, kterou považovala za nositele nepřátelské ideologie, již je nutno zničit. Součástí práce bude též rozbor prostředků, jimiž se snažila dosáhnout svého cíle (zákazy, konfiskace, vraždy, vyhnání atd.) Zvláštní pozornost bude věnována patriarchovi Tichonovi, dalším církevním osobám, ateistické výchově obyvatel a vzniku tzv. Živé církve. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Historická geneze Pravoslavné církve v českých zemích
Táborský, Jiří ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
V následující práci se bude zkoumat historická geneze útvaru, který se nazývá Pravoslavná církve v českých zemích. Rovněž bude brán zřetel na náboženskou doktrínu onoho společenství a jeho vztahy se státem a ostatními křesťanskými denominacemi, zejména s těmi, které v dějinách muselo nejvíce reflektovat, a s těmi, které mají na českém území tradičně dominantní postavení a podílejí se na spoluutváření národního étosu. Snažíme se v naší diplomové práci odpovědět na otázky vzniku pravoslaví, jeho vývoji v dějinách, o jeho příchodu na naše území a jeho osudech zde. Předmět našeho bádání bude zkoumat především z hlediska historického, avšak s některými interdisciplinárními průniky, zejména v oblasti literární historie, , lingvistiky, religionistiky a komparativních kulturálních studií v oblasti náboženství a kolektivní psychologie v rámci určování a uvědomování si vlastní národní identity českého národa. Samozřejmě to vše s kritickým odstupem, ale také s citem pro duch příslušné epochy.
|
|
|
Chalkedonský sněm z pohledu křesťanské Orthodoxie a monofyzitské Koptské ortodoxní církve.
David, Miloš ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním postojů dvou východokřesťanských tradic - orthodoxní a koptské - ke IV. ekumenickému sněmu, který se sešel v roce 451 v Chalkedonu. Zatímco Pravoslavná církev tento sněm považuje v souladu s pravověrným učením, monofyzitská, resp. nechalkedonská Koptská ortodoxní církev, jej považuje za návrat k heterodoxnímu učení zvaném nestoriánství. Obě křesťanské tradice se ale považují za orthodoxní. Pro pravoslavné křesťany představuje Chalkedon zásadní průlom ve vytříbení christologické nauky, konkrétně učení o dvou přirozenostech - božské a lidské - v jedné osobě Krista, ve kterém Koptové vidí návrat k nestoriánské herezi, která narušovala integritu Kristovy osoby svým dualismem. Práce předkládá pohled na Chalkedonský sněm z obou perspektiv objektivním pohledem. V práci jsem vyšel z autorů z pravoslavného i koptského prostředí, ale také z autorů, kteří se tímto tématem zabývali z čistě historicko-teologického hlediska. Jsou v ní mj. uvedeny všechny teologické i neteologické důvody, proč Koptové dodnes odmítají přijmout závěry tohoto ekumenického sněmu. Snažil jsem se poukázat na to, že monofyzitismus, resp. miafyzitismus - jehož cestou se Koptové vydali - nepředstavuje z teologického orthodoxní pohledu pouze heretickou nauku, ale také v sobě skrývá prvky nacionalismu,...
|
|
|
Dějiny křesťanského mnišství v Egyptě: od prapočátků po Šenúteho Velikého
David, Miloš ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Vopatrný, Gorazd Josef (oponent)
Diplomová práce je předně zaměřena na egyptské mnišství v jeho je období ve 4. a 5. století. Jak z názvu práce vyplývá, je v ní také pojednáno o prvopočátcích mnišského hnutí na území dnešního Egypta, koncový bod práce pak představuje postava Šenútého Velikého stojícího na pomezí Orthodoxie a koptského křesťanství, osoby, která je v Koptské ortodoxní církvi honorována, zatímco mimo ni je jeho jméno spojeno s autoritářstvím. V práci je rovněž věnována pozornost předchůdcům mnišského ideálu na území Egypta, a to jak v rámci antické filosofie a judaismu, tak v křesťanské tradici, konkrétně alexandrijské škole. Kromě toho, je v práci pojednáno o pouštní literatuře, významných mnišských centrem této periody na území Egypta i o ženských mnišských komunitách, o kterých je známo opravdu málo. Hlavní částí práce představuje kapitola jednotlivých významných představitelů egyptského mnišství, konkrétně o svatých Pavlu Thébském, Antonínu Velikém, Amúnovi, Pachómiovi, Makariovi Egyptském a Marie Egyptské, a nakonec o Šenútovi Velikém, který je uctíván jako svatý pouze v Koptské ortodoxní církvi. V jednotlivých podkapitolách, z nichž každá se věnuje jedné osobnosti, jsou zmíněni i jejich žáci, pokud tedy nějaké měli. Uvědomuji si, že tento výběr představitelů asketického způsobu životaje omezený, ale každé...
|
|
|
Chalkedonský sněm z pohledu křesťanské Orthodoxie a monofyzitské Koptské ortodoxní církve.
David, Miloš ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním postojů dvou východokřesťanských tradic - orthodoxní a koptské - ke IV. ekumenickému sněmu, který se sešel v roce 451 v Chalkedonu. Zatímco Pravoslavná církev tento sněm považuje v souladu s pravověrným učením, monofyzitská, resp. nechalkedonská Koptská ortodoxní církev, jej považuje za návrat k heterodoxnímu učení zvaném nestoriánství. Obě křesťanské tradice se ale považují za orthodoxní. Pro pravoslavné křesťany představuje Chalkedon zásadní průlom ve vytříbení christologické nauky, konkrétně učení o dvou přirozenostech - božské a lidské - v jedné osobě Krista, ve kterém Koptové vidí návrat k nestoriánské herezi, která narušovala integritu Kristovy osoby svým dualismem. Práce předkládá pohled na Chalkedonský sněm z obou perspektiv objektivním pohledem. V práci jsem vyšel z autorů z pravoslavného i koptského prostředí, ale také z autorů, kteří se tímto tématem zabývali z čistě historicko-teologického hlediska. Jsou v ní mj. uvedeny všechny teologické i neteologické důvody, proč Koptové dodnes odmítají přijmout závěry tohoto ekumenického sněmu. Snažil jsem se poukázat na to, že monofyzitismus, resp. miafyzitismus - jehož cestou se Koptové vydali - nepředstavuje z teologického orthodoxní pohledu pouze heretickou nauku, ale také v sobě skrývá prvky nacionalismu,...
|
|
|
Náboženství v SSSR - postavení náboženských a konfesních skupin v RSFSR a SSSR (1918 - 1991)
Semina, Aleksandra ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Hájek, Matěj (oponent)
Cílem bakalářské práce je zkoumání vztahu církve a státu v SSSR v různých časových obdobích.Tato práce obsahuje úvod, hlavní část, která se skládá ze šesti kapitol, závěr a seznam literatury. Práce poukazuje na to, jak se měnil postoj sovětské vlády k náboženským skupinám od počátku revoluce v roce 1917 k rozpadnutí SSSR v roce 1991. První kapitola práce pojedná o církvi v období prvních let sovětské vlády. Druhá kapitola se zaměří na represi třicátých let. Dale prace prozkoumá období druhé světové války, vládu Chruščova a na konci se bude věnovat období perestrojky. Zvláštní pozornost bude věnována pravoslaví, patriarchovi Tichonovi a dalším církevním osobám, ateistické výchově obyvatel a propagandě ateismu v SSSR. Jiná náboženství a konfesionální skupiny jako například buddhismus a islám budou zmíněny pouze okrajově. K vypracování práce byly použity ruské zdroje literatury.
|
|
| |
host ::
RSS.